|
|
Vznik a vývoj poškození vytloukáním a vystrouháváním srnce obecného na dřevinné vegetaci
Báňa, Dominik
Bakalářská práce se zabývá vznikem a dalším vývojem škod, které způsobuje srnec obecný (Capreolus capreolus) na dřevinné vegetaci. Bylo založeno 5 výzkumných ploch a nainstalovány fotopasti. Zjišťovalo se, jak často dochází k poškozování dřevin na založených plochách, byl zaznamenán čas, množství poškozených stromků a četnost návštěv. Podle zjištěných údajů je srnčí zvěř nejaktivnější od konce března až do konce července, nicméně škody vystrouháváním mohou vznikat až do prosince. Srnci jsou aktivní převážně v noci, ale určitá aktivita se může projevit i v průběhu dne. Nejvíce vystrouhávají srnci v 2 věkové kategorii. Vystrouhávání může být opakováno na jednom stromku několikrát a to jedním nebo i vícero srnci, avšak na většině sazenic bylo vystrouháváno pouze jednou. Tomuto chování srnčí zvěře by se do budoucna mělo věnovat více pozornosti z pohledu výzkumu i myslivecké a lesnické praxe.
|
|
|
Meziroční dynamika výskytu šelem a kopytníků v české krajině
Schnebergerová, Adriana ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Pro ekologický management populací divoké zvěře v Čechách je důležité, znát druhové složení v jednotlivých habitatech a umět předpovídat reakce zvěře na změny, které díky lidské činnosti v těchto habitatech dříve či později nastanou. Mocným nástrojem 21. století, kterým jsme schopni sledovat volně žijící živočichy bez větších zásahů do jejich života, jsou fotopasti. Při správném nastavení designu pokusů nám fotopasti umožňují zjistit o životě divoké zvěře takové detaily jako distribuce a habitatové preference druhů, populační struktura, nebo jejich chování. V této práci jsem použila fotopasti ke zjištění druhového složení kopytníků a šelem v různých habitatech, k odhalení jejich habitatových preferencí a ke zjištění, nakolik se prostorové zákonitosti výskytu kopytníků a šelem ve sledovaných habitatech v jednotlivých letech opakují či liší. Dále jsem se zaměřila na vztahy mezi zaznamenanými kopytníky a šelmami. Sběr dat probíhal od června 2015 do května 2017 na území Středočeského kraje severovýchodně od Prahy. Navzdory tomu, že je oblast hustě osídlena a hospodářsky využívána, jsem byla schopna v tomto dvouletém období zachytit celkem na 73 fotopastech čtyři druhy kopytníků a devět druhů šelem. Ze zaznamenaných druhů srnec obecný, lasice hranostaj, tchoř tmavý a vydra říční preferovali lužní lesy a...
|
|
|
Moderní technologie ve výzkumu populační biologie vysoce mobilního savce
Tkáčová, Nikola ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Apfelová, Mária (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje metodikám vhodným k výzkumu populační biologie vysoce mobilních savců na příkladu rysa ostrovida. Rys ostrovid (Lynx lynx) je v rámci kočkovitých šelem jedním z nejrozšířenějších druhů. Vzhledem k jeho velkému areálu se vyskytuje v různých ekologických, klimatických a demografických podmínkách, což z něj dělá dobrý modelový druh. Jakožto vrcholový predátor se zásadně podílí na formování celého ekosystému. Návrat rysa do oblastí jeho původního výskytu má vliv na skladbu druhů. Použití vhodných metod monitoringu k získání informací ohledně areálu rozšíření, početnosti a také populačních trendů je zcela zásadní pro účinnou ochranu tohoto druhu. V případě rysů, kteří se vyznačují nízkou populační hustotou, převážně soumračnou a noční aktivitou a rozsáhlými domovskými okrsky, vyžaduje monitoring značné úsilí. Vzhledem k náročnosti monitoringu se používají hi-tech metody (GPS telemetrie, fotopasti, genetický monitoring). Různé metody monitoringu vyhovují různým studijním cílům. Telemetrie představuje nejčastěji využívanou a pravděpodobně nejúčinnější metodu k získání detailních údajů o biologii a ekologii rysa, ale zároveň se jedná o invazivní metodu, kterou lze sledovat jen omezený počet jedinců. Pro sledování většího počtu jedinců jsou vhodným nástrojem fotopasti,...
|
host ::
RSS.